Recka zelva zlata – Testudo graeca terrestris

In "Morphological variation among Middle Eastern Testudo .......... " by Jarmo Parala
in Congress Intrernational sur le genre Testudo - Proceedings (March 7-10, 2001) pages 78 - 108 he elevates T. terrestris to a full species. and splits the middle eastern Testudo graeca to 8 species. "Golden Greeks" are a mix of all of these species.

(please note: All the above common names originated in the pet trade and may have no bearing upon actual taxonomic designation. )

V knize „Morfologicke variace mezi vychodnimi zelvami (Testudo)“… od Jarma Parala-hoz Congress International sur le genre Testudo – Sbornik praci (7.-10. brezen 2001) pozveda na strankach 78-108 T. terestris do samostatne tridy a rozdeluje stredovychodni Testudo graeca na osm druhu. RZZ je smesi vsech techto druhu.

Tento navod, jak o zelvu pecovat, je urcen pouze k popisu bezne pece o tento druh. Je podstatne, aby pokracoval vyzkum vedouci k vyvinouti nejlepsiho udrzovaciho (chovatelskeho) planu pro kazdy druh, o ktery se starate.

V lete 2001 se na americkem trhu objevil novy druh zelvy. I kdyz to byla viditelne Testudo jakesi varianty, zaviselo na vasem nazoru (?), byl tento druh deklarovan (klasifikovan) jako Testudo graeca ci Testudo graeca ibera¹, nebo, a zde zalezi na oblibenem taxonomistovi dle vasi volby, Testudo graeca terrestris ci Testudo graeca floweri. Jinymi slovy, jen malo se o nich vedelo mimo to, ze maji velmi svetle zabarveny krunyr a ze u tmavsich exemplaru byla viditelna maska. Zelvy zacaly byt na trhu zname jako RZZ. Pokud jsou tato zvirata zkoumana taxonomisty a jejich kolegy, kteri revidovali ten ktery druh (poddruh), bude oznaceni RZZ vicemene otazkou. Pocatecni prohlidka taxonomistou identifikuje tento druh pravdepodobne jako Testudo graeca terrestris.

Toto je nepochybne podporeno udaji lokalizovanymi z drivejsich lodnich preprav a konfiskatu libanonskeho a jordanskeho puvodu.Toto nejsou Testudo graeca klasicke severoafricke formy. Zatimco mnoho jinych sdili typickou masku Testudo graeca nebo svetlou kuzi, ktera muze vest lidi k teto domnence, morfologie krunyre (hlavne v marginalni casti prvni paterni supiny) a hlavy jsou zcela nepodobne. Prvotni import techto zvirat dale matl otazky (dohady) tim, ze dodavka obsahovala take exemplar tak veliky a typicky jako T. ibera, a to vcetne vysoce kontrastniho zvirete s typictejsi barevnosti (T. ibera anamurensis). To bylo brzy pote, kdy zvirata stale pribyvala – jedna predpokladana kolekce se zacala odchylovat a bylo mnohem tezsi lokalizovat importovane kusy, ktere byly mensi a mensi, az dosahly velikosti, diky niz se jim zacalo rikat „Recke zelvy zakrsle (trpaslici)“. Mnoho techto zakrslych kusu ma take typictejsi zabarveni jako T. ibera a vsechny zdedily zakladni morfologii jako vetsi zelvy recke zlate. Uznani techto zvirat jako jednodussi varianta barvy a velikosti T. ibera vedlo mnoho lidi k tomu, aby se o ne starali stejnym zpusobem, ktery by byl akceptovatelny pro stredomorske zelvy ostruhate (sulcata), ktere obvykle vidime. To je velky omyl a vysledek muze vezt k fatalnim nasledkum. Tyto zelvy jsou T. ibera, ktere se blizce podobaji obecne barevnosti, kdyz nemaji „zlate“ zbarveni nebo vzor, ale pece o zlate recke zelvy je velmi rozdilna od pece o T. ibera.

Soude podle jejich barevnosti, zlate recke zelvy pochazeji pravdepodobne z pisecne oblasti jako T. kleinmannii. Vyvinuti tmavsiho zabarveni by v takove oblasti ucinilo z zelvy velmi jednoduchou obet dravcu, ale nejen to, svetlejsi barva krunyre rovnez indikuje, ze v teto oblasti jsou vysoke teploty, ktere by tmavy krunyr nechtene pritahoval.

UBYTOVANI: Zlate recke zelvy musi byt umisteny v suchem, teplem prostredi s nizkou vlhkosti okolniho vzduchu. Toto je nutno si uvedomit drive, nez pro ne zacneme zarizovat bydleni. Zelvy tohoto druhu mohou snadno ochoret nemoci hornich cest dychacich, jestlize jsou drzeny ve vysoke vlhkosti. I kdyz jsou teple, jejich zdravotni stav se rychle zhorsuje. Zatimco mnoho druhu zelv reaguje mnohem lepe na venkovni vybeh nez na vnitrni, tato varianta se ma lepe ve vnitrnim vybehu, pokud nemohou byt drzeny v klimatu s nizkou vlhkosti. RZZ maji sklon se zahrabavat do hliny nebo pod trsy travy, takze bychom jim meli poskytnout totez v obou pripadech ubytovani (venkovnim i vnitrnim).

UBYTOVANI reckych zelv zlatych UVNITR: Znamenity zpusob umisteni RZZ uvnitr spociva v tzv. „zelvim stole“ (Jak vybudovat vybeh „na stole uvnitr“ od Davida T. Kirkpatricka). Vypada to jako knihovna polozena na zadni stranu. Rozumna velikost pro malou zelvu je 2 x 3 stopy (60 x 90 cm), a jak zelva roste, tak by se mela zvetsovat i velikost vybehu. Pro dospelou zelvu o velikosti kolem sesti palcu (15 cm) nebo vetsi by mel byt vybeh velky alespon 4 x 2 stopy (120 x 60 cm). Na dne tohoto vybehu muzeme vyriznout otvory pro vlozeni misek s vodou, potravou a 1 kontejner pro hnizdeni, ktery je soubeznys podlahou pro jednodussi pristup.

Velikost nadoby s vodou by mela byt dostatecna k tomu, aby se do ni zelva vesla cela a mohla se koupat, kdy chce. Musi byt ovsem melka, aby se v ni zelva neutopila. K tomuto ucelu jsou idealni male misky na vyvolavani fotografii. Jako substrat v suche casti vybehu je skvele seno z ciste travy. Trava tez poskytne doplnkovou stravu krome toho, ze se do ni zelva muze zahrabavat, a tento substrat tez nedrzi vlhkost. Jako alternativni substrat muzeme pouzit hlinu smichanou s cistym piskem. Poznamka – pri pouziti hliny s piskem se nemusi projevit spina a zkazeni vcas, a tak je dobre naplanovat si castou vymenu.

V koute vybehu by mela byt nainstalovana lampa s klipsem (s keramickym zavitem, nejlepe ze stavebnich potreb), ktera bude zajistovat dostatecne umele zareni pro sluneni. V teto casti vybehu by mela poskytovat teplotu neco kolem 90 stupnu Fahrenheita (32 stupnu Celsia). Vybeh by mel byt vybaven take fluorescencnim svetlem s plnym spektrem a dodavat UVB a UVA zareni. UVB je nutne aby podporilo syntezu vitaminu D₃ (potrebny ke vstrebani kalcia). Jestlize preferujeme neco jineho, muzeme nainstalovat „Mercur vyparujici zarovku“, ktera muze splnit pozadavek dodavani UVB. Na druhem konci vybehu by mel byt take ukryt, aby se zelva mohla ochladit, nebo ze stejneho duvodu dostatek slamy/sena, aby se mohla zahrabat. Autor dosahl vynikajicich uspechu pri pouzivani obou lamp, Mercurovy lampy k dodavani UVB a keramickeho tepelneho emitoru, ktere dodavaji teplo 24 hodin denne. Pri pouziti svetla a tepelneho zdroje, zminenych vyse, je doporuceno pouzit upinac (lampu) s keramickym zavitem, kvuli vysokym teplotam produkovanym temito zarovkami, a proto by take nemely byt umisteny blizko horlaveho substratu. V takto zarizenem vybehu ma autor uspech s castymi odchovy a velmi aktivnimi zelvami.

VENKOVNI VYBEH: Vybeh zabezpeceny proti dravcum/selmam je vyhodnejsi nez ubytovani zelv uvnitr a za tepleho pocasi by o nem melo byt vazne uvazovano jako o moznosti, paklize zijeme v klimatu s nizkou vlhkosti. RZZ se jevi pomerne tolerantni ke studenejsimu podnebi, ale – jak bylo zmineno drive – nesnasi vlhkost.

STRAVA: Bohata na vlakninu a kalcium, chuda na proteiny, zabezpeci dobrou funkci traviciho traktu a rovnomerny rust. Blizce pribuzne testudo, krmene zradlem pro kocky a psy, casto umiraji na renalni selhani (selhani ledvin) nebo na mocove kameny. Neni zadny duvod predpokladat, ze by RZZ reagovaly na tuto stravu jinak. Nebudte zavisli jen na zelenine a ovoci ze supermarketu. Obsahuje vetsinou nedostatecne mnozstvi vlakniny, a take prilis mnoho cukru. Prestoze ovoce nemuze byt vylouceno zcela, melo by byt nabidnuto jen velmi sporadicky jako pochoutka, protoze vysoky obsah cukru v nem muze tomuto druhu zelv zpusobovat prujem.

Nahrazkove kalciove pripravky jsou nezbytne. Kalciem v prasku muze byt posypano kazde jidlo. Doporucuje se, aby chovatel dodaval kalcium s vitaminem D₃, paklize je zelva drzena ve vnitrnim vybehu, a kalcium bez vitaminu D₃, jestlize jsou zelvy drzeny venku. Dodavani sepiove kosti (bez tvrdeho spodku), kterou si zelva muze okusovat podle libosti, je doporuceno. Jako pridavek je tez doporucovan multivitaminovy pripravek, ktery zelve zajisti dostatek potrebnych latek a mineralu, jez mohou chybet v dodavane strave.

Muze se zdat, ze hmotnost a tukove zasoby tohoto druhu indikuji potrebu zimovani v chladnem pocasi nebo estivaci ve velmi teplych obdobich. V teto chvili nemame dostatek informaci o tom, zda opravdu delaji jedno, druhe nebo oboji. Autor v soucasne dobe nedoporucuje zimovani tohoto druhu. Jsou znamy varianty Testudo graeca ibera z Turecka, ktere zimuji a na prvni pohled se podobaji RZZ, ale soucasna informace smeruje k tomu, ze pochazeji z oblasti Jordanska, kde jsou zimy v obdobi destu, s nejvetsim spadem deste koncem prosince. Deste je sice hodne, ale je koncentrovan jen v prubehu nekolika dnu obdobi destu, kdy prsi ve velkych prutrzich. Mnozstvi deste se velmi lisi z jednoho roku na druhy. Obcas jsou v prubehu zimy i lehke namrazy, a jednou za patnact let lehce zasnezi az v oblasti Bejrutu. Paklize opravdu pochazi tato zelva odtud, skutecne bych je nezimoval. Dokud nebude urceno presne misto puvodu divoke populace tohoto importovaneho druhu, neni doporuceno, aby se zimovaly.

ZDRAVI: Nez si tuto zelvu koupite, opatrne prohlednete ustni dutinu, nosni dirky a oci kazde zelvy odchycene v prirode. Jestlize jsou usta velmi pobledla, jazyk se zda pokryty povlakem, nebo jestlizr se jim objevuji bublinky u nosu nebo ust, pripadne jsou jejich oci zavrene otokem, NEKUPUJTE JE! Ani pri agresivni veterinarni lecbe neni v techto situacich mnoho sanci, ze by zelva prezila.

Je treba poznamenat, ze vsechny RZZ, ktere autor videl, byly po importu odcerveny nematodama a protozoanama?. To se musi uskutecnit v kazdem pripade kvuli zdravi a pohodli zelvy. Pokud planujete, ze budete s temito zelvami dale pracovat, mela by se ke kupni cene zelvy pripocitat do celkovych porizovacich nakladu i cena za navstevu veterinare, ktery je odbornikem na plazy.

Neosetrena zvirata vetsinou podlehnou prujmum a nasledne dehydrataci. Zatimco RZZ reaguji dobre na leky jako Panacur a Flagyl, melo by byt poznamenano, ze davka, kterou muzete najit uvedenou na internetu nebo v knizkach pro amatery (hobby chovatele) muze byt zastarala a potencialne nebezpecna. Prenechte prosim rozhodnuti o leceni skolenym profesionalum.

Dalsi zdravotni problem, u tohoto druhu pomerne casty, je septikemie (bakterie v krevnim obehu, asociovana s tezkou nemoci). Tento stav se muze projevovat ruznymi symptomy vcetne oteklych oci, hubnuti, depresi, skvrn na supinach, ktere jsou zvlaste viditelne u svetle zabarvenych druhu na supinach plastronu, anorexie, vytoku z oci, a v nekterych pripadech se na ruznych mistech objevuji male kozni abscesy. Lecba musi byt v techto situacich okamzita a agresivni (tekutiny, antibiotika a jina podpurna opatreni). Bakterialni organizmy nachazejici se v krevnim obehu se rychle usadi v dobre cevnatych organech, jako jsou jatra, plice, streva a ledviny, coz vede k tezkemu poskozeni a casto i k uhynu. Pece a prostredi potrebuje byt v techto situacich take idealni, aby se zajistila doporucena optimalni teplotni zona, ktera podpori spravnou funkci imunitniho systemu.

Dalsi problem, ktery souvisi s touto zdravotni sekci, je viditelny vytok z nosu. Pokud je vytok pruhledny, je to zpusobeno prilisnou vlhkosti a nikoli zdravotnimi problemy. Pokud je vytok zluty a husty, je to zdravotni zalezitost, ktera potrebuje veterinarni asistenci.

Pece o vodni a suchozemske zelvy je v neustalem vyvoji. Jakmile je k mani nova informace, WCT se o ni podeli na webove strance www.chelonia.org. Pro zodpovedneho chovatele je velkou vyhodou mit podporu ostatnich, kteri tyto druhy zelv chovaji.

Pece je diskutovana v nasi e-mailove spolecnosti zdarma. Muzete se na ni napojit take na nasi webove adrese. Prosim, ozvete se nam, abyste se dozvedel, jake jsou vyhody clenstvi ve WCT.

1) Testudo ibera je casto nazyvana Testudo graeca ibera – my jsme zde pouzili Testudo graeca ibera, ale pokud budete hledat vice informaci, obe jmena by mohla byt pouzita v odborne literature

2) Fachmagazin, leden 2000 – ueber Biologie, Haltung, Zucht und Artenschutz von Schildkroeten – zacinajici na strane 4 a pokracujici skoro celym magazinem. „Die Schildkroeten Griechenlands“ od Hanse Hershe

³ MedLine Plus Health Encyclodpedia